Truchlení je přirozenou reakcí na ztrátu blízkého člověka, ať už se jedná o tragickou událost či rozchod. Tento proces se však u každého jednotlivce liší a zahrnuje celou řadu emocí a fyzických projevů. Důležité je, že každá fáze přináší své výzvy, ale také možnosti pro osobní růst. Klíčové je tento proces pochopit a dát průchod svým emocím.
Co dělat, aby rozchod přestal bolet, se dozvíte z následujícího YouTube videa - kanál Barbora Englischová
Fáze popření
Popření představuje první fázi truchlení a obvykle se objevuje jako bezprostřední reakce na ztrátu. Tento mechanismus působí jako ochranný štít proti intenzivní bolesti, kterou ztráta přináší. Osoba má pocit, že situace je neskutečná, jako by se děla někomu jinému. Často se objevují myšlenky, které zpochybňují realitu – „To se nemohlo stát“ nebo „To je jen sen.“ Tento stav otupělosti podle studie z roku 2021 pomáhá jednotlivci zpracovat základní šok a umožňuje mu pomalu se připravit na další fáze truchlení.
Popření trvá u každého různě dlouho. Pro některé je otázka ztráty příliš těžká na to, aby ji mohli ihned přijmout. Je to přirozený proces, který poskytuje čas na adaptaci na novou realitu. V této fázi se objevuje i únik do různých aktivit, aby se člověk vyhnul myšlenkám na ztrátu.
Fáze hněvu
Hněv je druhou fází truchlení a často se dostavuje, jakmile se člověk začne vyrovnávat s realitou ztráty. Tento pocit je intenzivní a rozmanitý, přičemž zahrnuje hněv vůči sobě, okolí nebo vůči zesnulému či bývalému partnerovi. V mnoha případech se hněv projevuje jako frustrace z toho, co se stalo, a otázky typu „Proč se to muselo stát?“ nebo „Jak jsi mě mohl/a opustit?!“ se stávají běžnými.
Je důležité si uvědomit, že hněv je přirozenou reakcí a není nutné se ho bát nebo potlačovat. Vyjádření tohoto pocitu, pokud se provádí konstruktivně, je zdravé. Mnoho lidí podle studie nachází úlevu v aktivitách, jako je sport nebo kreativní činnosti, kde mohou svůj hněv ventilovat.
Fáze vyjednávání
Po hněvu přichází na řadu fáze vyjednávání a zahrnuje myšlenkové procesy zaměřené na pokusy o zmírnění bolesti ztráty. V této fázi se objevují myšlenky, které se snaží najít způsoby, jak by se dalo situaci změnit. Osoba podle studie přemýšlí o hypotetických scénářích, jako například: „Co kdybych udělal/a něco jiného?“ nebo „Kdybych měl/a více času, možná bych mohl/a zachránit…“
Tato fáze je pro jednotlivce velmi vyčerpávající, neboť se odehrává v jejich myšlenkách a emocionální rovině. Vyjednávání může mít i duchovní rozměr, kdy lidé hledají útěchu v modlitbách nebo meditacích, doufajíc, že by mohli mít nějaký vliv na osud nebo že jim bude poskytnuto více času.
Je důležité si uvědomit, že vyjednávání je přirozeným způsobem, jak se vyrovnat s bolestí. Ačkoliv se může zdát, že se jednotlivci snaží vrátit zpět v čase, tento proces je součástí zdravého zpracovávání ztráty. Jakmile si člověk uvědomí, že situaci nelze změnit, obvykle se posune k dalšímu stádiu truchlení – depresi.
Fáze deprese
Deprese představuje čtvrtou fázi truchlení a obvykle nastupuje, když se člověk smíří s realitou ztráty a hněv a vyjednávání ustupují do pozadí. Tato fáze se podle výzkumu z roku 2023 projevuje jako hluboký pocit beznaděje, smutku a prázdnoty. Osoba si často uvědomuje trvalost ztráty a prožívá intenzivní bolest, která je doprovázena úzkostí a obavami o budoucnost.
V této fázi se podle výzkumu objevují různé příznaky, jako je ztráta zájmu o aktivity, které dříve přinášely radost, a pocit izolace. Člověk má tendenci se stahovat do sebe a vyhýbat se kontaktu s ostatními. Časté jsou také fyzické projevy deprese, jako je únava, poruchy spánku nebo změny chuti k jídlu.
Je důležité si uvědomit, že deprese není projevem slabosti. Jde o přirozenou součást truchlícího procesu, která trvá různě dlouho. Každý jedinec reaguje jinak, a proto je normální, že některé osoby prožívají depresi delší dobu než jiné.
Čtvrtá fáze deprese se projevuje jako hluboký pocit beznaděje, smutku a prázdnoty.
Fáze přijetí
Fáze přijetí představuje poslední část truchlícího procesu. Tato fáze neznamená, že bolest ztráty zcela zmizí. Místo toho zahrnuje schopnost smířit se s realitou a začít s touto novou skutečností žít. Osoba se často dostává do stavu, kdy si uvědomuje, že ztráta je součástí jejího života, a začíná hledat způsoby, jak pokračovat dál.
V této fázi se podle výzkumu objevuje pocit klidu a vyrovnanosti. Člověk si dovoluje vzpomínat na milovaného s láskou, nikoliv s bolestí. Přijetí také zahrnuje uznání emocí, které se v průběhu truchlení projevily, včetně hněvu, viny a deprese. Tato fáze dává prostor pro integraci těchto pocitů do každodenního života.
Jakmile dojde k přijetí, jednotlivci také začínají znovu objevovat radost a smysl v běžných aktivitách. Mnozí lidé začínají hledat nové cíle, zájmy nebo projekty, které jim pomohou naplnit život. Může se také objevit touha vzdát hold zesnulému – například prostřednictvím vzpomínkových akcí nebo zapojení se do činnosti, která byla zesnulému blízká.
Jak se se smutkem vyrovnat?
Podpora je klíčová. Hovoření s rodinou a přáteli pomůže zpracovat vaše emoce. Další možností jsou také skupinové terapie a podpůrné skupiny, které poskytují prostor pro sdílení zkušeností. Člověk se tak cítí méně osamělý a setkává se s těmi, kteří procházejí podobným procesem.
Věnujte se sami sobě. Péče o sebe je v této fázi nezbytná. To zahrnuje zdravou stravu, dostatek spánku a pravidelný pohyb. Tyto činnosti pomáhají zlepšit náladu a zvyšují odolnost vůči stresu.
Někdy je důležité vyjádřit, co cítíme. To zahrnuje psaní deníku, malování nebo jiné kreativní činnosti. Tyto aktivity pomáhají zpracovat emoce a umožňují lépe porozumět vlastním pocitům.
Hlavně na sebe nespěchejte. Truchlení je proces, který vyžaduje čas. Je důležité si dovolit prožít všechny fáze bez tlaku na rychlé uzdravení. Každý má právo na své tempo.
Pokud se zdá, že truchlení je příliš intenzivní nebo trvá příliš dlouho, je užitečné vyhledat odborníka. Psycholog nebo terapeut poskytne cenné nástroje a techniky pro zvládání bolesti a smutku.
Zdroje: YouTube.com, healthline.com, verywellmind.com, calm.com
