Inzulínová rezistence je stav, kdy buňky těla přestávají adekvátně reagovat na inzulín, což vede k tomu, že svalové, tukové a jaterní buňky nedokáží správně absorbovat glukózu z krve. Tělo reaguje tím, že produkuje více inzulínu, aby udrželo normální hladinu cukru v krvi. Tento nadměrný inzulínový stres může v dlouhodobém horizontu vést k diabetes typu 2 a dalším zdravotním problémům.
O inzulinové rezistenci se dozvíte více v tomto YouTube videu - kanál MiNDSET Academy s.r.o.:
Postupuje potichu
Inzulínová rezistence často přichází léta bez výrazných příznaků. Tento postupný vývoj znamená, že lidé si mohou dlouhou dobu nevšimnout žádných varovných signálů. To je způsobeno tím, že tělo dokáže kompenzovat zvýšenou produkci inzulínu, aby udrželo normální hladinu cukru v krvi, i když je proces trávení glukózy narušený.
Pocit extrémní žízně
Pocit extrémní žízně je podle studií jedním z výrazných příznaků inzulínové rezistence, kterým mnozí lidé čelí. Tento stav je často způsoben tím, že inzulínová rezistence vede ke zvýšené hladině cukru v krvi, což má za následek častější močení a ztrátu tekutin z těla. Lidé s tímto problémem často pociťují suchost úst a touhu po pití vody, která se zdá neukojitelná. Přestože mohou pít velké množství tekutin, pocit žízně se zdá být stále přítomný, což může značně ovlivnit jejich každodenní život a pohodu.
Projevuje se velkou žízní.
Mravenčení a necitlivost
Mravenčení a necitlivost v rukách a nohou jsou podle studií dalšími možnými příznaky inzulínové rezistence, které mohou signalizovat poškození nervů způsobené dlouhodobě vysokými hladinami cukru v krvi. Tento stav, známý jako diabetická neuropatie, může vést k brnění, mravenčení, nebo dokonce k necitlivosti v končetinách. Nervová poškození se mohou postupně zhoršovat, což může mít za následek ztrátu citlivosti na dotek a snížení schopnosti vnímat teplotní rozdíly nebo bolest.
Nepředvídatelné změny hmotnosti
Nepředvídatelné změny hmotnosti jsou také častým příznakem inzulínové rezistence. Tento stav ovlivňuje metabolismus tuků a sacharidů, což vede k narušení rovnováhy mezi příjmem a výdejem energie. Lidé s inzulinovou rezistencí mohou mít podle studií potíže s regulací hmotnosti, a to i při dodržování zdravé stravy a pravidelné fyzické aktivity. Mohou mít tendenci ukládat tuky, zejména v oblasti břicha, což je rizikový faktor pro vznik metabolického syndromu a dalších zdravotních komplikací spojených s obezitou.
Vyčerpání a únava
Vyčerpání a chronická únava jsou častými symptomy inzulínové rezistence, které mohou mít výrazný dopad na každodenní život postižených jedinců. Tento stav je často způsoben narušením energetického metabolismu v důsledku nadměrného inzulínu v krvi. Inzulínová rezistence vede k tomu, že buňky těla nedostávají potřebný cukr pro energetické procesy, což může vést k pocitu únavy a vyčerpání i při dostatečném spánku a odpočinku.
Diagnostika a léčba
Léčba inzulinové rezistence je založena především na změně životního stylu, která zahrnuje vyváženou stravu s nízkým glykemickým indexem, bohatou na komplexní sacharidy, vlákninu, zeleninu, bílkoviny a zdravé tuky. Důležitou roli hraje také pravidelná fyzická aktivita, která zlepšuje citlivost na inzulín a snižuje hladinu cukru v krvi. U pacientů s nadváhou je klíčové dosažení a udržení zdravé váhy. V případě potřeby se používají léky, jako je metformin, které snižují hladinu cukru v krvi a podporují metabolismus sacharidů.
Zdroje: www.youtube.com, my.clevelandclinic.org, www.webmd.com, www.healthline.com
