Obsedantně-kompulzivní porucha je vážná duševní porucha, která ovlivňuje myšlení a chování postižených jedinců. Tato porucha se podle studie z roku 2012 projevuje jako kombinace obsedantních myšlenek a kompulzivního chování, které výrazně narušují každodenní život jedince. OCD není jen zvýšená záliba v pořádku nebo čistotě, jak mnozí lidé mylně chápou, ale je to komplexní duševní onemocnění, které má značný dopad na fyzické zdraví, mezilidské vztahy a celkovou kvalitu života.

Jak si poradit s OCD, se dozvíte v YouTube videu – kanál OCD a dál

Zdroj: Youtube

Příčiny vzniku

Jedním z hlavních faktorů spojených se vznikem OCD je genetika. Studie z roku 2012 uvádí, že lidé s rodinnou historií OCD mají vyšší pravděpodobnost, že se nemoc vyvine také u nich. Genetické faktory hrají roli v predispozici k určitým neurochemickým nerovnováhám, které jsou s OCD spojeny.

Výzkum z roku 2023 uvádí, že za vznikem OCD stojí neurochemické nerovnováhy v mozku. Konkrétně jde o dysregulaci neurotransmiterů, jako je serotonin, který má vliv na náladu a chování. Snížené hladiny serotoninu vedou ke zvýšené úzkosti a obsedantním myšlenkám, které jsou pro OCD charakteristické.

Riziko rozvoje tohoto onemocnění podle studie z roku 2009 také zvyšují traumatické zážitky či dlouhodobý stres. Podmínky, jako je pracovní přetížení nebo neustálý tlak, vyvolávají obsedantní myšlenky a kompulzivní chování jako způsob, jak se jedinec snaží zvládnout svou úzkost.

Obsedantní myšlenky

Obsedantní myšlenky jsou podle výzkumu z roku 2007 charakterizovány jako nežádoucí a opakující se myšlenky, které jedince s OCD neustále pronásledují. Tyto myšlenky jsou nepříjemné, rušivé a vyvolávají silnou úzkost. Týkají se různých témat, včetně bezpečnosti, čistoty, zdraví, sexuality, náboženství nebo dokonalosti.

Výzkum uvádí, že jedinci s OCD často trpí různými typy obsedantních myšlenek, jako jsou obavy z infekce, nebezpečí, kontaminace, násilí, sexuálních nebo náboženských bludů, či dokonce myšlenky na újmu druhým. Například, jedinec má obsedantní myšlenky o tom, že nešťastnou náhodou zraní své blízké nebo způsobí nehodu, ačkoliv vědomě nikomu ublížit nechce. Tyto myšlenky jsou často iracionální a nesprávné, ale přesto se jich člověk nedokáže zbavit či se jim vyhnout.

Obsedantní myšlenky pak vedou k intenzivnímu mentálnímu vyčerpání a narušují každodenní fungování postižené osoby. Pacienti se cítí vyčerpaní z neustálého boje s myšlenkami a úzkostí, což má značný vliv na jejich schopnost pracovat, studovat nebo udržovat mezilidské vztahy. Pokud nejsou tyto myšlenky efektivně zvládnuty, stávají se zdrojem značného utrpení a omezují kvalitu života postižené osoby.

Kompulzivní chování

Kompulzivní chování je dalším klíčovým prvkem obsedantně kompulzivní poruchy. Podle studie z roku 2019 se jedná o opakující se rituály, akce nebo činnosti, které jedinec vykonává jako odpověď na své obsedantní myšlenky. Cílem tohoto chování je často snížit úzkost vyvolanou obsedantními myšlenkami nebo zabránit nežádoucí události.

Jedinci s OCD podle studie často provádějí opakované kontrolní akce, aby se ujistili, že určitá událost nenastala nebo že se nic nezměnilo. To zahrnuje například opakované kontroly zámku dveří, kontroly, zda jsou spotřebiče vypnuty, nebo ověření, zda jsou okna uzavřena.

Dalším běžným typem kompulzivního chování jsou podle studie čistící rituály, které se zaměřují na snížení úzkosti spojené s obavami z kontaminace nebo infekce. Jedinec tráví neúměrně dlouhý čas mytím si rukou, sprchováním nebo čištěním prostor.

Někteří lidé s OCD mají zvláštní rituály spojené s čísly nebo symetrií. Mají například potřebu udělat určitý počet kroků nebo dotyků na obrazovce, aby se ujistili, že se všechno "usadilo" v jejich mysli.

Duševní úzkost

Duševní úzkost je klíčovým prvkem obsedantně kompulzivní poruchy a je úzce spojena s obsedantními myšlenkami a kompulzivním chováním. Podle výzkumu z roku 2024 se jedná o silný a neustálý pocit napětí, strachu nebo obav, který ovlivňuje myšlení, chování a fyzickou pohodou postižených jedinců.

Úzkost spojená s OCD je mimořádně intenzivní a vyčerpávající. Jedinci s touto poruchou často popisují, že pociťují neustálý tlak a strach z nežádoucích myšlenek, kterých se nedokážou zbavit a ignorovat je. Tato úzkost má vliv na jejich schopnost se soustředit na běžné úkoly a často vede k pocitu vyčerpání a vyhoření.

Výzkum uvádí, že kromě psychických symptomů duševní úzkost také vyvolává různé fyzické příznaky, jako je napětí svalů, pocení, bušení srdce, zrychlený dech, nevolnost nebo závratě. Tyto fyzické příznaky dále přispívají k pocitu nepohodlí a vyhrocení úzkosti.

Diagnostika OCD

Diagnostika OCD podle studie z roku 2012 zahrnuje důkladné zhodnocení symptomů a jejich dopadu na každodenní život jedince. Lékař nebo psychiatr provádí rozhovor s pacientem a používá diagnostická kritéria uvedená v diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch (DSM-5).

K diagnostice OCD je obvykle potřeba, aby obsedantní myšlenky a kompulzivní chování byly přítomny po delší dobu a způsobily značnou úzkost nebo narušily každodenní život.

Léčba

Za účinnou formu léčby je podle studie považována kognitivně behaviorální terapie. Tato terapie se zaměřuje na identifikaci a změnu negativních myšlenkových vzorců spojených s OCD a učení jedinců zvládat úzkost bez použití kompulzivního chování.

Podle studie jsou k léčbě symptomů předepisovány léky, zejména selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a tricyklická antidepresiva. Tyto léky pomohou snížit úzkost a zmírnit obsedantní myšlenky a kompulzivní chování.

Pro jedince s OCD je důležitá podpora rodiny a přátel. Postiženým jedincům se doporučuje navštěvovat různá poradenství a podpůrné skupiny, které poskytují prostředí pro sdílení zkušeností a získání podpory od ostatních, kteří prožívají stejný problém.

Zdroje: YouTube.com, mayoclinic.org, nhs.uk, webmd.com, my.clevelandclinic.org