Pásový opar, známý také jako herpes zoster, je virové onemocnění, které vzniká reaktivací viru varicella-zoster, stejného viru, který způsobuje plané neštovice. Tento virus zůstává latentní v nervových buňkách po průchodu planými neštovicemi a může se aktivovat později v životě, často v situacích oslabení imunitního systému.

Jaká je prevence proti pásovému oparu, se dozvíte v YouTube videu – kanál SLOVENSKÝ PACIENT

Zdroj: Youtube

Příčiny vzniku

Studie z roku 2023 uvádí, že příčinou vzniku pásového oparu je reaktivace viru varicella-zoster, který zůstává latentní v nervových gangliích po prodělání planých neštovic. Tento virus se aktivuje v situacích, kdy je imunitní systém oslabený. Mezi hlavní faktory, které vedou k reaktivaci viru a následnému vzniku pásového oparu, patří oslabení imunitního systému v důsledku onemocnění jako je HIV/AIDS, nádorová onemocnění či léčba cytostatiky.

Podle studie je dalším faktorem stárnutí. S věkem dochází ke zhoršení imunitní odpovědi, což zvyšuje riziko reaktivace viru u starších jedinců.

Zvýšit riziko vzniku pásového oparu podle studie mohou také různá poranění či chirurgické zákroky.

Pásový opar si člověk může způsobit i sám, a to v případě, kdy je vystaven dlouhodobému stresu. Studie uvádí, že stresové situace způsobují široké spektrum biochemických a fyziologických změn v těle, které negativně ovlivňují imunitní systém a jeho schopnost kontrolovat latentní viry.

Jak se pásový opar přenáší?

Pásový opar se přenáší hlavně přímým kontaktem s puchýřky a inkubační doba nákazy se pohybuje kolem 1-2 týdnů. Nejvíce infekční je období, kdy jsou puchýřky plné tekutiny a nejsou vyschlé. Výzkum z roku 2020 uvádí, že osoba, která má aktivní puchýřky pásového oparu, virus přenáší na ostatní přímým kontaktem.

Virus může být podle výzkumu také přenesen vzdušnými kapénkami, zejména v okamžiku, kdy jsou puchýřky otevřené a obsahují virus. Vzdušný přenos však není tak častý jako přímý kontakt.

Výzkum uvádí, že virus varicella-zoster přežívá také na povrchu předmětů, které přišly do kontaktu s infikovanou kůží, jako jsou ručníky, oblečení nebo kosmetické předměty. Osoba se tedy může nakazit i v případě, kdy přijde do styku s kontaminovanými předměty.

Pokud jedinec, který neprodělal plané neštovice, přijde do styku s osobou s pásovým oparem, mohou u něj propuknout samotné plané neštovice. Tento případ je však velmi ojedinělý.

Příznaky pásového oparu

Pásový opar se může objevit kdekoliv na těle, přičemž většinou postihne jen jednu stranu těla. Bývá diagnostikován například na hrudníku a pod prsy, v oblasti břicha, na ruce a na noze, na zádech, v obličeji, na rtu či v ústech, na hlavě, na krku, na hýždích, a dokonce i na genitáliích.

Prvním příznakem pásového oparu je podle studie bolest. Často se projevuje jako pálení, píchání či pnutí v oblasti, kde později vzniknou puchýřky. Tato bolest může být mírná až intenzivní a může přetrvávat i po vymizení vyrážky.

V místě bolesti se začnou objevovat červené skvrnky, které se rychle mění ve vodnaté puchýřky. Tyto puchýřky jsou podle studie typicky seskupeny do pruhů nebo pásů, což odpovídá nervovým drahám, kde se virus aktivuje.

Po několika dnech puchýřky prasknou a tekutina uvnitř vyschne, což podle studie vede k vytvoření stroupků. Tyto stroupky se postupně odlupují a v místě vyrážky zůstává zarudnutí kůže.

Výzkum uvádí, že kromě místních projevů pásový opar způsobuje i další příznaky, jako je únava, malátnost, snížená chuť k jídlu, bolest hlavy nebo horečka.

Možné komplikace

Jednou z možných komplikací pásového oparu je podle výzkumu postherpetická neuralgie, což je silná bolest, která přetrvává i po zahojení vyrážky. Tato bolest může být dlouhodobá a zásadně ovlivňuje kvalitu života postižené osoby.

U některých jedinců může pásový opar způsobit generalizované šíření po celém těle nebo infekci očí, což má pak vážné zdravotní důsledky.

Diagnostika

Lékař obvykle začne diagnostiku pásového oparu klinickým vyšetřením, během kterého hodnotí přítomnost typických příznaků, jako je bolest, vyrážka ve formě puchýřků uspořádaných do pruhů nebo pásů a další možné příznaky. Pokud jsou příznaky typické, klinické vyšetření je většinou pro stanovení diagnózy dostačující.

V některých případech může lékař odebrat vzorek tekutiny z puchýřků, aby bylo možné provést virologické testy. Tímto způsobem lze potvrdit přítomnost viru varicella-zoster.

Pokud je situace komplikovanější nebo pokud existuje podezření na jiná onemocnění, lékař provede biopsii kůže z postižené oblasti a pošle vzorek k histopatologickému vyšetření. Toto vyšetření poskytne další informace o typu a rozsahu poškození tkáně.

Léčba

Hlavním pilířem léčby pásového oparu jsou podle studie antivirotika, která pomáhají zastavit množení viru varicella-zoster. Nejčastěji používaným lékem je aciklovir (Zovirax), který se podává obvykle ve formě tablet nebo krému na puchýře. Další možností jsou léky jako valaciklovir (Valtrex) nebo famciklovir (Famvir).

K léčbě bolesti, která často doprovází pásový opar, se používají analgetika (např. paracetamol) a protizánětlivé léky (např. ibuprofen). Tyto léky pomohou snížit intenzitu bolesti a nepohodlí.

K podpoře hojení puchýřů se doporučuje použití lokálních mastí nebo krémů obsahujících antiseptika a protizánětlivé látky. Tyto přípravky pomáhají udržovat postiženou kůži čistou a chrání ji před další infekcí.

Pokud se objeví další symptomy jako horečka, malátnost nebo únava, je důležitý odpočinek a dostatečný přísun tekutin.

Prevence

Existuje vakcína proti pásovému oparu, která výrazně snižuje riziko vzniku onemocnění u starších jedinců. V současné době je dostupná vakcína Shingrix, která je účinná i u lidí, kteří již pásový opar měli. Doporučuje se zejména pro osoby nad 50 let.

Klíčové pro prevenci pásového oparu je udržování silného imunitního systému. To zahrnuje pravidelnou fyzickou aktivitu, vyváženou stravu bohatou na vitamíny a minerály, dostatečný spánek a minimalizaci stresu.

Při přímém kontaktu s osobami trpícími pásovým oparem je důležité dodržovat hygienická pravidla, jako je pravidelné mytí rukou, aby se minimalizovalo riziko přenosu viru.

Pokud pásový opar již máte, měli byste se vyhýbat přímému kontaktu s lidmi, kteří nikdy neměli plané neštovice nebo nejsou očkováni, zejména s dětmi a těhotnými ženami.

Zdroje: YouTube.com, my.clevelandclinic.org, webmd.com, mayoclinic.org