Sexsomnie je specifický typ parasomnie, což jsou poruchy spánku, při kterých dochází k neobvyklým a často nežádoucím jevům během spánku. Tato porucha je charakterizována nevědomým zapojením do sexuálních aktivit nebo sexuálně motivovaného chování během nočního spánku. Jedinec trpící sexsomnií může podle studií vykonávat různé sexuální činnosti, jako je dotýkání, masturbace, nebo dokonce iniciace sexuálního styku s partnerem, aniž by byl plně vědomý svého jednání. Po probuzení se může dotyčný cítit zmatený a nevědomý toho, co se v noci událo.
Co se je dozvíte v tomto YouTube videu - kanál The Infographics Show:
Příčiny sexsomnie
Poruchy spánku
Poruchy spánku jako narkolepsie, obstrukční spánková apnoe nebo nepravidelné spánkové cykly mohou výrazně zvýšit riziko vzniku sexsomnie. Narkolepsie je charakterizována náhlými záchvaty spánku během denní doby, což může ovlivnit i noční spánek a vést k parasomním, včetně sexsomnie. Obstrukční spánková apnoe zase může způsobit časté probouzení během noci, což může zvýšit pravděpodobnost nevědomých sexuálních aktivit.
Sexomnia může mít vliv na vaše vztahy.
Léky a alkohol
Užívání určitých léků na spaní, antidepresiv nebo jiných psychofarmak může být spojeno s výskytem parasomnií, včetně sexsomnie. Tyto látky mohou ovlivnit normální spánkové vzorce a snižovat schopnost mozku regulovat normální chování během spánku. Alkoholické nápoje jsou dalším faktorem, který může zhoršit symptomy sexsomnie tím, že naruší spánkovou strukturu a sníží schopnost mozku inhibovat neobvyklé chování.
Stres a úzkost
Stres a úzkost jsou klíčové faktory přispívající k výskytu sexsomnie. Dlouhodobý stres může podle studií vyvolat hormonální nerovnováhu a narušit přirozené spánkové cykly, což zvyšuje riziko parasomnií, včetně sexsomnie. Úzkostné poruchy jako generalizovaná úzkostná porucha či panická porucha mohou vést k vyššímu napětí a nervozitě, což snižuje schopnost klidně spát a zvyšuje pravděpodobnost nevědomého sexuálního chování během spánku. Stres a úzkost také mohou provokovat kompenzační chování, které se může projevit různými formami parasomnií.
Genetické a biologické faktory
Existují indikace, že genetické predispozice a biologické faktory mohou hrát roli v náchylnosti jednotlivců k parasomniím, včetně sexsomnie. Výzkumy naznačují, že někteří jedinci mohou mít genetickou predispozici k narušeným spánkovým vzorcům a sníženému regulování chování během spánku. Biologické faktory, jako je nerovnováha neurotransmiterů nebo hormonální dysfunkce, mohou také přispívat k rozvoji sexsomnie.
Jak se projevuje sexsomnie?
Sexsomnie může mít různé projevy a rozsah závažnosti u jednotlivých jedinců. Někteří lidé mohou mít jednoduché formy sexsomnie, jako je dotykové chování, zatímco u jiných může dojít k agresivnějším nebo více komplexním sexuálním jednáním. Pro postiženého je charakteristické, že nemá žádnou paměť na své noční aktivity, což může vést k citovému zmatku a úzkostem ráno po probuzení.
Diagnostika a léčba sexsomnie
Diagnostika sexsomnie zahrnuje detailní anamnézu a pozorování spánkového chování pacienta. Pro potvrzení diagnózy může být doporučeno noční sledování spánku (polysomnografie), které identifikuje neobvyklé spánkové aktivity spojené s sexuálním chováním. Léčba sexsomnie se často zaměřuje na změnu životního stylu, včetně zlepšení spánkových návyků a snížení stresu. V některých případech mohou být předepsány léky na spaní nebo léky, které stabilizují spánkové cykly. Behaviorální terapie může být také užitečná pro řízení parasomní, včetně sexsomnie, a pomoci jednotlivcům lépe ovládat jejich spánkové chování. Důležité je také vyloučit možné příčiny parasomnií a individuálně přizpůsobit léčebný plán podle potřeb každého pacienta.
Zdroje: youtube.com, www.sleepfoundation.org, www.verywellmind.com, health.clevelandclinic.org
