Zápal plic představuje závažné onemocnění, které postihuje dolní dýchací cesty. Vyznačuje se zánětem plicní tkáně, což vede k různým symptomům a komplikacím. Aby se minimalizovala rizika spojená s tímto onemocněním, je důležité znát příznaky, způsoby přenosu a možnosti léčby.
Více informací o zápalu plic se dozvíte z YouTube videa - kanál STAYMEDIK
Jak zápal plic vzniká?
Zápal plic vzniká zánětem plicní tkáně, který je způsoben různými mikroorganismy. Tyto mikroorganismy zahrnují bakterie, viry a plísně.
Častými původci zápalu plic jsou podle studie z roku 2021 bakterie jako například Streptococcus pneumoniae. Infekce obvykle začíná v horních dýchacích cestách, odkud se bakterie dostávají do plic.
Studie uvádí, že další možností jsou virové infekce, jako například chřipka.
U jedinců s oslabeným imunitním systémem mohou podle studie vyvolat zápal plic i plísně. Tato forma zápalu plic je méně běžná, ale velmi závažná.
Příznaky
Jedním z nejvýraznějších příznaků zápalu plic je podle výzkumu z roku 2023 kašel. U virového zápalu se nejčastěji objevuje suchý kašel a u bakteriální infekce se vyskytuje hlenovitý kašel.
Dalším typickým příznakem je podle výzkumu dušnost, která je způsobena zánětem a otokem plicní tkáně. Pacienti často mají pocit, že se jim nedostává dostatek vzduchu, nemohou se plně nadechnout a dusí se.
Častým příznakem je také horečka. Ta může být buď mírná, tedy do 38 ℃, či vysoká, kdy překročí 39 ℃. V tomto případě je horečka doprovázena pocením a zimnicí.
Zápal plic podle výzkumu doprovází také výrazná bolest na hrudi, která se projevuje jako píchání či pocit tlaku na plicích.
Dále se při zápalu plic objevuje i výrazná únava a slabost, ztráta chuti k jídlu či zmatky a dezorientace. Tento příznak se vyskytuje zejména u starších pacientů.
Jedním z nejvýraznějších příznaků zápalu plic je kašel. U virového zápalu se nejčastěji projevuje jako suchý a u bakteriální infekce se vyskytuje hlenovitý kašel.
Zápal plic u dětí
Zápal plic u dětí probíhá hodně podobně jako u dospělého člověka. Příznaky u dětí mladších 5 let zahrnují kašel, horečku a zhoršené dýchání. U starších dětí zápal plic nejdříve připomíná obyčejné virové onemocnění, ale postupem času se kašel výrazně zhoršuje. U kojenců je bakteriální zápal plic méně častý, ale o to horší průběh pak má.
Jak se zápal plic přenáší?
Bakteriální a virová forma zápalu plic se podle výzkumu šíří kapénkovou infekcí. To znamená, že přechází z jedné osoby na druhou prostřednictvím kašle nebo kýchání.
Plísňový zápal plic nakažlivý obvykle není a vyskytuje se spíše u lidí s oslabeným imunitním systémem. Infekce propukne například při inhalaci spor plísní z prostředí.
Inkubační doba se odvíjí od původu onemocnění. U bakteriálního zápalu plic se doba pohybuje od 1-3 dnů a u virové formy 4-6 dní.
Léčba
Léčba zápalu plic se liší v závislosti na typu infekce a závažnosti onemocnění. Obvykle trvá 2-3 týdny a rekonvalescence zhruba měsíc.
Pokud je zápal plic způsoben bakteriemi, léčba je založena na antibiotikách.
V případě virového původu onemocnění jsou použita antivirotika. Tato léčba je obvykle účinná v počátečních stádiích onemocnění.
V těžších případech je nutná hospitalizace. To platí zejména pro starší osoby nebo osoby s vážnými zdravotními problémy. V nemocnici je většinou nutné podání intravenózních léků a kyslíku.
Možné komplikace
Zápal plic může vést k různým komplikacím, zejména pokud není diagnostikován a léčen včas. Tyto komplikace se liší v závislosti na závažnosti onemocnění, věku pacienta a celkovém zdravotním stavu.
U neléčených pacientů může podle studie vzniknout trvalé poškození plicní tkáně, snížení funkce plic nebo zhoršení původního onemocnění. V horším případě dochází k přenosu infekce i do dalších částí těla, jako jsou klouby či srdce.
Nejvíce ohrožená skupina jsou novorozenci, kojenci, starší lidé, osoby upoutané na lůžko či osoby s oslabenou imunitou (AIDS).
Jak se lze před zápalem plic ochránit?
Riziko zápalu plic výrazně snižuje očkování proti pneumokokovým infekcím a chřipce. Tato vakcína je doporučována zejména pro ohrožené skupiny, jako jsou starší lidé nebo osoby s chronickými onemocněními.
Riziko nákazy pomáhá minimalizovat také důkladné mytí rukou a používání dezinfekčních prostředků. Klíčové je však vyhýbání se nakaženým osobám.
Náchylnost k infekcím snižuje samozřejmě také udržování zdravého životního stylu, jako je vyvážená strava, pravidelný pohyb a dostatek spánku, neboť tyto faktory posilují imunitní systém.
Zdroje: YouTube.com, nhs.uk, mayoclinic.org, my.clevelandclinic.org
